Spolu až do konce byl název našeho završení školního roku, ale není to jen fráze. Byl to rok plný zážitků, společně jsme toho zažili opravdu hodně – od každodenních maličkostí až po větší události. Školu v přírodě by šlo snadno označit za vrchol celého roku (a děti by pravděpodobně souhlasily bez váhání), ale rozhodně nebyla jediným silným momentem. Mnoho důležitého se odehrávalo právě v těch „obyčejných“ dnech.
V hodinách českého jazyka se děti pustily do tvorby vlastních deskových her. Nešlo jen o sepsaní pravidel, ale také o nápady, spolupráci, domlouvání i trpělivost. Zároveň děti v průběhu roku pracovaly na schopnosti své výstupy prezentovat, překonávat ostych a dotahovat věci do konce – tedy na dovednostech, které se do učebnic nevejdou, ale v životě mají důležité místo.
Velmi se vydařil Apríl! Děti dostaly „tajný vzkaz“, který s nadšením hledaly a zkoušely rozluštit pomocí různých metod – od neviditelného písma až po detektivní postupy. Vzkaz však nakonec… neexistoval. Přesto jim radost z objevování zůstala. Na oplátku si připravily vlastní žert – schovaly se s tím, že jsou „v divadle“, a já jsem údajně vešla do úplně špatné třídy. Bylo to velmi povedené. Laser game je také určitě jedním ze zážitků, o kterých si děti budou ještě dlouho povídat.
Během roku jsem si opakovaně všímala ještě jedné důležité věci – schopnosti převzít odpovědnost. Když se něco nepovedlo nebo „byl průšvih“, děti měly snahu to napravit, což jsem vždy ocenila. Ne vždy to bylo ze strany dětí okamžité, ale ten posun byl zřejmý a věřím, že budou pokračovat v tom, co se letos naučily.
